Jako první článek na tomto blogu, celkově i čistě ode mě, jsem se rozhodla s vámi sdílet něco málo z mého psaní poezie a krátkých hrátek se slovy, kde úplně nevím, jak takovou tvorbu nazvat.
Ráda bych upozornila, že je to poezie za delší období a z různých mých rozpoložení. Něco je lepší, něco je horší.
Jedná se o první část. Budou i další části, jelikož jsem se rozhodla toho s vámi tady sdílet poměrně hodně.
Tato část je zaměřená jak na básničky více o té fázi štěstí, tak na básničky více o fázi zlomeného srdce.
A přesně jak nadpis píše, je to víceméně z poznámek. Ráda si totiž píšu momentální nápady do mobilu nebo nyní už také do tabletu do poznámkového bloku, u básniček to jde velmi snadno.
O to více bych řekla, že je to autentické. Ano, občas to trochu pozměním, aby to dávalo větší smysl, vypadalo to lépe a lépe se to četlo nebo aby to bylo více gramaticky v pohodě. Ale pořád tam zůstává ten momentální původní nápad, ať už mě napadl, když jsem seděla někde se slzami v očích nebo s úsměvem na tváři, či v úplně jiném rozpoložení.
Objeví se zde jak klasický, tak volný verš i již zmiňované krátké odstavečky vět a slov s jistým poskládáním a významem.
Každá básnička nebo hra se slovy má zajisté svůj skrytý význam pro mě a bude mít i pro vás. V tom je psaná tvorba krásná.
Ještě bych dodala, že tuto tvorbu a mnohem více z ní – mluvím hlavně o poezii a krátkých hrátkách se slovy, ale určitě tam chci někdy dávat i útržky z mnou napsané prózy, to vše najdete také na jednom takovém mém Instagramu…TADY, kam chci takovou tvorbu postupně přidávat, tak poprosím o kliknutí a follow, vaše podpora bude skvělá, snad se vám i tam bude líbit. – Případně ještě můj Wattpad TADY a knížka poezie TADY.
Tak dobrá, a konec povídání. Jdeme na to…
Pohled se setkal s druhým,
láska se vpila do člověka.
Proč nechtít padnout v lásce?
Řekla jsem si a znovu na něj pohleděla.
Pohlédla jsem ještě tak tisíckrát do těch modrých očí,
kéž bych tak věděla co ty emoce v nich značí.
Brzo však ještě blíže jsem pohleděla,
tak blízko jsi byl a já dočista oněměla.
Modř tvých studánek blízko, blizoučko.
Rty chutnající po víně.
Tělo na tělo na konci noci.
Tak uvidíme co se stane v čase nad ránem.
Malovala jsem si to hezký.
A pak si vzal vodu a celý to poničil.
Usušíme to spolu?
Můžeme tomu říkat moderní umění.
Říkáš tomu "lepší možnost".
Já pěkně blbej nápad.
Copak jsi to ještě nepochopil?
To s tebou chci všude na světě pozorovat východ a západ.
Písnička o lásce do uší mi bije...
Cítím v tom můj příběh, náš příběh...
Nechoď prosím do rukou jiné.
A to je pro tento článek vše.
Tak snad se vám takový článek a alespoň nějaká tvorba z mé poezie líbila, když tak budu ráda za jakékoliv hodnocení a komentáře.
Mějte se krásně. :)
2 Komentáře
Moc pěkné a zajímavé myšlenky :) člověk má kolem sebe dost inspirace a vlastních zkušeností, které může ztvárnit do krátkých veršů, citátů či příběhů :)
OdpovědětVymazatJá prostě vždycky obdivuji všechny, kdo takto tvoří, píše... promlouvá skrze slov. Je to opravdu krásné a jsi šikovná. :-)
OdpovědětVymazatDěkujeme moc za reakci :)