Poezie zlomeného srdce a lásky - Aneb Část 4. / Krátké hrátky se slovy z poznámek jedné slečny

 A mám tady pro vás čtvrtou část s nějakou tou mojí další tvorbou poezie a případně krátkých hrátek se slovy, kde úplně nevím jak takovou tvorbu nazvat. Ráda bych upozornila, že je to poezie za delší období a z různých mých rozpoložení. Něco je lepší, něco je horší.

Jedná se tedy o část čtvrtou, tedy poslední, alespoň pro zatím. (Část první zde) (Část druhá zde) (Část třetí zde)

Tato část je zaměřená na básničky více spíše o tom zlomeném srdíčku, ale je tu obsažena i láska. Ono, bez lásky by nebylo ani toho zlomeného srdce.

A přesně jak nadpis píše, je to z poznámek. Ráda si totiž píšu momentální nápady do mobilu nebo nyní už také do tabletu do poznámkového bloku, u básniček to jde velmi snadno.

O to více bych řekla, že je to autentické. Ano, občas to trochu pozměním, aby to dávalo větší smysl, vypadalo to lépe a lépe se to četlo nebo aby to bylo více gramaticky v pohodě. Ale pořád tam zůstává ten momentální původní nápad, ať už mě napadl, když jsem seděla někde se slzami v očích nebo s úsměvem na tváři, či v úplně jiném rozpoložení.

Objeví se zde jak klasický tak volný verš i již zmiňované krátké odstavečky vět a slov s jistým poskládáním a významem.

Každá básnička nebo hra se slovy má zajisté svůj skrytý význam pro mě a bude mít i pro vás. V tom je psaná tvorba krásná.

Ještě bych dodala, že tuto tvorbu a mnohem více z ní - mluvím hlavně o poezii a krátkých hrátkách se slovy, ale určitě tam chci někdy dávat i útržky z mnou napsané prózy, to vše najdete také na jednom takovém mém tvořím Instagramu...TADY, kam chci tuto tvorbu postupně přidávat, tak poprosím o kliknutí a follow, vaše podpora bude skvělá, snad se vám i tam bude líbit. - Případně ještě můj Wattpad TADY a přímo knížka poezie TADY.

Tak dobrá, a konec povídání. Jdeme na to...

Tulipány. Slunečnice. Ach ty kytky.

Víš, že jsou mé oblíbené.

A já vím, že víš.

Tak si pojďme lehnout.

Kam?

No přeci mezi ně.

 ...

Ve váze mám další kytku, oblíbenou, od tebe.

V ruce sklenku vína, hudba hraje ztlumeně.

Sedíme tu vedle sebe, mlčíme, však s úsměvem.

Krásný den, krásná noc. Věřím i v ten další den.

Bojím se jen jednoho.

Bojím se můj milý dne, kdy kytka uvadne.

Ptáš se, proč ta obava?

Co když totiž jiná už do té vázy nepřijde?

Srdíčko na zem padá.

Bum, bác. Slyšíš to?

Opravdu. Mám tě ráda.

Slovo má sílu mocnou.

Přemýšlel jsi o tom už?

Někdy bolí víc než rána.

Ale ty by jsi přeci ženu neuhodil.

A tak mluvíš...

Láska umřela a tma pohltila slunce.

Dívka pohlédla z okna a přála si milence.

Kdo ví, co chce, toho chci znát,

já totiž v lásce vidím jen ostrý drát.

 

Zpívej, maluj, tanči.

Od krve, do krve.

Láska?

Ty naivní rváči.

 

 Povídej, mlč, šeptej.

Od krve, do krve.

Láska?

Ani se neptej.

 

Doufá a touží, bojuje o něj.

Tak už jí prosím tu ruku podej.

Doufám a toužím, bojuji o tebe.

Stoupni si vedle, půjdeme společně?

 

Dej jí tu šanci. Smutně kouká.

Vidíš tu lásku? To děvče stále doufá.

Chyby má každý. Verdikt byl dán.

Poslední přání? Ať ještě šanci mám.

 

Ptáš se mě proč? Odpověď jasná.

S tebou se směju. S tebou jsem šťastná.

 

Slzy mi stékají, to tričko jsi měl rád.

Zrcadlo zamlžené. Chce se mi řvát.

 

A tak…

Zašeptej prosím ta slova lásky.

Zašeptej k oušku jedné hnědovlásky.

 A to je pro tento článek vše.

Tak snad se vám takový článek a alespoň nějaká tvorba z mé poezie líbila, když tak budu ráda za jakékoliv hodnocení a komentáře.

Mějte se krásně. :)

Katie (Instagram)